|
|
Vliv fyzioterapie a režimových doporučení na terapii lymfedému
KRÁTOŠKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou lymfedému a vlivu fyzioterapie a režimových doporučení na tento druh otoku. V teoretické části své bakalářské práce v první kapitole popisuji anatomii lymfatického systému. Druhá kapitola se pak zabývá samotným lymfedémem, jeho rozdělením, klinickým obrazem, diagnostickými metodami a komplikacemi lymfedému, které mohou nastat. Velmi důležitou podkapitolou je také terapie lymfedému, a právě zmiňovaná režimová doporučení. Praktickou část jsem zpracovala formou kvalitativního výzkumu a následnou tvorbou kazuistik. Byly vybrány čtyři pacientky s lymfedémem, u kterých jsem sledovala ob-vody dolních končetin v souvislosti s režimovými doporučeními a fyzioterapií. Tyto údaje byly porovnány se subjektivními pocity pacientek a následně byl výzkum vy-hodnocen. Hlavním cílem práce bylo přiblížit možná režimová doporučení při terapii lymfedému a zhodnotit jejich vliv na chování otoku. Výzkum ukazuje, že i částečné dodržení navržených doporučení má na snížení otoku končetin vliv.
|
|
|
Fyzioterapie po operaci prsu
Knapová, Kristýna ; Břízová, Marie (vedoucí práce) ; Havlová, Martina (oponent)
bakalářské práce: Cílem této práce je popsat problematiku operací karcinomu prsu a roli jakou v této oblasti zaujímá fyzioterapie. Teoretická část práce popisuje základní anatomii prsu, definuje karcinom prsu, jeho diagnostiku, rizikové faktory, formy, způsoby šíření a příznaky onemocnění. Pro prevenci a léčbu pooperačních komplikací má velký význam včasná a dlouhodobá fyzioterapie pacientek. Další kapitola popisuje cíle fyzioterapie, kineziologický rozbor pacientek a nejčastěji využívané terapeutické techniky. Poslední kapitola se věnuje psychologickému aspektu terapie a potvrzuje významný vliv psychiky na výsledky léčby a na kvalitu života pacientek. Praktická část má za cíl analyzovat fyzický stav pacientek po operaci prsu a posoudit vliv fyzioterapie na průběh léčby a prevenci vzniku pooperačních komplikací. Druhým cílem bylo zjistit úroveň informovanosti pacientek o karcinomu prsu a možných pooperačních komplikacích. Pro splnění cílů byly zpracovány kazuistiky dvou pacientek, které podstoupily záchovnou operaci prsu s odebráním několika podpažních uzlin. Zároveň byl oběma pacientkám předán a vysvětlen edukační materiál, který poskytuje Klinika rehabilitačního lékařství při propuštění z nemocnice. Pacientky byly požádány, aby tento materiál zhodnotily. Pacientky potvrdily, že současný edukační...
|
|
|
Hodnocení pooperačních lymfedemů u různě radikálních operací karcinomu vulvy a děložního hrdla
Nováčková, Marta ; Halaška, Michael (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent) ; Kučera, Eduard (oponent)
Souhrn Cílem studie byla prospektivní detekce pooperačního lymfedému dolních končetin u pacientek po operaci pro karcinom děložního hrdla nebo karcinom vulvy pomocí různých vyšetřovacích metod a jejich porovnání a monitorování výskytu pooperačních komplikací a kvality života. Celkem bylo sledováno 78 žen po operaci pro karcinom děložního hrdla a 36 po operaci karcinomu vulvy. Pacientky byly rozděleny podle radikality zákroku na konzervativní a radikální skupinu. Před operací a za 3, 6 a 12 měsíců po operaci byl pomocí měření obvodů, multifrekvenční bioelektrické impedanční analýzy (MFBIA) a subjektivního pocitu pacientek hodnocen stav dolních končetin z hlediska lymfedému. Před operací a za 6 a 12 měsíců po operaci byla zaznamenána kvalita života pomocí dotazníků Evropské organizace pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění EORTC QLQ-C30 a QLQ-CX24. Za 12 měsíců po operaci karcinomu děložního hrdla udávalo subjektivní lymfedém 35,9 % pacientek, u 37,18 % byl objektivně diagnostikován metodou měření obvodů končetin a u 52,56 % žen byl detekován nárůst množství extracelulární tekutiny pomocí metody MFBIA Ri/R0. U pacientek po operaci karcinomu vulvy dosáhla prevalence lymfedémů hodnocená subjektivně 19,44 %, měřením obvodů končetin 38,89 % a MFBIA R0 66,67 %. Jako rizikový faktor vzniku lymfedému byl po...
|
|
|
Fyzioterapie po operaci prsu
Knapová, Kristýna ; Břízová, Marie (vedoucí práce) ; Havlová, Martina (oponent)
bakalářské práce: Cílem této práce je popsat problematiku operací karcinomu prsu a roli jakou v této oblasti zaujímá fyzioterapie. Teoretická část práce popisuje základní anatomii prsu, definuje karcinom prsu, jeho diagnostiku, rizikové faktory, formy, způsoby šíření a příznaky onemocnění. Pro prevenci a léčbu pooperačních komplikací má velký význam včasná a dlouhodobá fyzioterapie pacientek. Další kapitola popisuje cíle fyzioterapie, kineziologický rozbor pacientek a nejčastěji využívané terapeutické techniky. Poslední kapitola se věnuje psychologickému aspektu terapie a potvrzuje významný vliv psychiky na výsledky léčby a na kvalitu života pacientek. Praktická část má za cíl analyzovat fyzický stav pacientek po operaci prsu a posoudit vliv fyzioterapie na průběh léčby a prevenci vzniku pooperačních komplikací. Druhým cílem bylo zjistit úroveň informovanosti pacientek o karcinomu prsu a možných pooperačních komplikacích. Pro splnění cílů byly zpracovány kazuistiky dvou pacientek, které podstoupily záchovnou operaci prsu s odebráním několika podpažních uzlin. Zároveň byl oběma pacientkám předán a vysvětlen edukační materiál, který poskytuje Klinika rehabilitačního lékařství při propuštění z nemocnice. Pacientky byly požádány, aby tento materiál zhodnotily. Pacientky potvrdily, že současný edukační...
|
|
|
Možnosti fyzioterapeutického ovlivnění lymfedému u žen po ablaci prsu
JANÍKOVÁ, Anna
V mé bakalářské práci se zabývám závažným onemocněním, kterým je karcinom prsu. Věnuji se problematice lymfedému po ablaci prsu. Cílem práce je popsat v teoretické části problematiku onemocnění. Zaměřuji se na komplikace po léčbě, především na lymfedém, který se vyskytuje po ablaci prsu často. V praktické části jsem u pacientek sledovala lymfedém v závislosti na cvičení a dalších možnostech jeho léčby. Využívala jsem metodiku kvalitativního výzkumu. Výzkum jsem prováděla na třech pacientkách, které mají za sebou léčbu chirurgickou, radioterapii i chemoterapii. Všechny tři pacientky prodělali léčbu před dvěma až třemi lety. Pacientky byly vybrány s ohledem na rozsah chirurgického výkonu. Použila jsem metodu rozhovoru, anamnézu, kineziologický rozbor a také analýzu zdravotnické dokumentace. Výsledky jsem zpracovala formou kazuistik, první na začátku mého pozorování a druhou po třech měsících. Tímto pozorováním jsem ověřila mou hypotézu. Cvičením a dodržováním daného režimu dochází ke zmenšení lymfedému. Práce může být využita pro fyzioterapeuty, další zdravotnické pracovníky ale i pro pacientky.
|
|
|
Hodnocení pooperačních lymfedemů u různě radikálních operací karcinomu vulvy a děložního hrdla
Nováčková, Marta ; Halaška, Michael (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent) ; Kučera, Eduard (oponent)
Souhrn Cílem studie byla prospektivní detekce pooperačního lymfedému dolních končetin u pacientek po operaci pro karcinom děložního hrdla nebo karcinom vulvy pomocí různých vyšetřovacích metod a jejich porovnání a monitorování výskytu pooperačních komplikací a kvality života. Celkem bylo sledováno 78 žen po operaci pro karcinom děložního hrdla a 36 po operaci karcinomu vulvy. Pacientky byly rozděleny podle radikality zákroku na konzervativní a radikální skupinu. Před operací a za 3, 6 a 12 měsíců po operaci byl pomocí měření obvodů, multifrekvenční bioelektrické impedanční analýzy (MFBIA) a subjektivního pocitu pacientek hodnocen stav dolních končetin z hlediska lymfedému. Před operací a za 6 a 12 měsíců po operaci byla zaznamenána kvalita života pomocí dotazníků Evropské organizace pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění EORTC QLQ-C30 a QLQ-CX24. Za 12 měsíců po operaci karcinomu děložního hrdla udávalo subjektivní lymfedém 35,9 % pacientek, u 37,18 % byl objektivně diagnostikován metodou měření obvodů končetin a u 52,56 % žen byl detekován nárůst množství extracelulární tekutiny pomocí metody MFBIA Ri/R0. U pacientek po operaci karcinomu vulvy dosáhla prevalence lymfedémů hodnocená subjektivně 19,44 %, měřením obvodů končetin 38,89 % a MFBIA R0 66,67 %. Jako rizikový faktor vzniku lymfedému byl po...
|
|
| |
|
|
Lymfedém horní končetiny jako komplikace po kurativní radioterapii pro nádor prsu
LOUDA, Marek
Lymfedém horní končetiny je závažnou komplikací léčby karcinomu prsu. Tato práce se zabývá vznikem otoku horní končetiny po prodělané kurativní léčbě karcinomu prsu. Práce popisuje terapii karcinomu prsu, metody terapie a léčebné záměry. Vysvětluje co je disekce sentinelové uzliny a možné komplikace po jejím odstranění. Protože radioterapie je nedílnou součástí léčby karcinomu prsu jsou zde uvedeny frakcionační režimy, dávky záření, ozařovací objemy a ozařovací techniky. Cílem práce bylo zhodnocení lymfedému horní končetiny u pacientek po disekci axilárních uzlin a pacientek po disekci sentinelové uzliny a po následném adjuvantním ozáření. Výzkumnou otázkou bylo, zda disekce pouze disekce sentinelové uzliny redukuje vznik lymfedému horní končetiny nezávisle na rozsahu a dávce záření. Metodika spočívala ve sběru dat pacientek s karcinomem prsu v Nemocnici České Budějovice a.s. a následném porovnání s údaji z odborné literatury.
|
|
|
Léčebný význam manuální lymfodrenáže při lymfedému končetin
VOTRUBOVÁ, Eva
Význam manuální lymfodrenáže a jiných technik praktikovaných v léčbě lymfedému, je znám již z dob 3000 př.n. l. V České republice se léčba lymfedému rozšířila nejvíce v roce 1992, kdy vznikla Česká lymfologická společnost. Od té doby přibývá mnoho odborníků, kteří se této problematice věnují, neboť spolu s přibývajícími pacienty je téma lymfedému a jeho léčby v současné době aktuální problematikou. V teoretické části své bakalářské práce jsem první kapitoly věnovala ohlédnutí za historií, anatomii lymfatického systému, lymfedému a manuální lymfodrenáži. Dále jsou v práci kapitoly o definici a rozdělení lymfedému podle mechanismu vzniku, i podle patofyziologie, která lymfedém vyvolává. Podrobněji pak popisuji rozdíly mezi primárním a sekundárním lymfedémem. Uvádím také shrnuté poznatky o etiologii lymfedému a jeho klinickém obraze, o diferenciální diagnostice a o stádiích lymfedému. Z léčby se mimo chirurgickou, farmakologickou či lázeňskou léčbu, nejvíce soustředím na léčbu dekongestivní, do které spadá přístrojová lymfodrenáž, bandážování, režimová opatření, speciální cvičení a manuální lymfodrenáže. V kapitole manuální lymofdrenáže se zaměřuji jak na účinky, tak i na indikace a kontraindikace této léčebné metody. Základním cílem mé bakalářské práce je zmapovat přínos manuální lymfodrenáže u lymfedému končetin se zaměřením na rozsah pohybu v kloubu a obvody končetiny před a po terapii. Pro praktickou část mé práce jsem použila metodu kvalitativního výzkumu. Výzkum byl proveden na 3 respondentech, kteří byli podrobeni vstupnímu vyšetření. To obsahovalo odebrání podrobné anamnézy, včetně osobních dat a sociální, pracovní, rodinné aj. anamnézy. Dále jsem prováděla kineziologický rozbor, který obsahoval aspekci zepředu, z boku a zezadu, a pro mě nejdůležitější měrné hodnoty, obvody končetin a goniometrické měření rozsahu pohybu v kloubu postižené končetiny, ve srovnání se zdravou končetinou. První výzkumná otázka zní: Jaký vliv má manuální lymfodrenáž na obvod postižené končetiny? Druhá výzkumná otázka zní: Jaký vliv má manuální lymfodrenáž na rozsah pohybu v kloubu postižené končetiny? Během odborné praxe v rehabilitačním centru v Borovanech jsem docházela za Bc. Janou Polákovou, která absolvovala certifikovaný kurz manuálních lymfodrenáží. Konzultovala jsem s ní jak pacienty, vhodné k mému výzkumu, tak i možnou terapii a krátkodobý a dlouhodobý plán. Zároveň jsem s ní absolvovala několik hodin u svých probandů a měla tak prostor pro důkladné zkoumání a měření lymfatických otoků. Po každé první, nebo druhé lymfatické masáži jsem udělala u všech probandů kontrolní měření. Celkem jsem tak učinila 5měření u každého probanda. Cílem práce bylo zmapovat přínos lymfodrenáže v rehabilitaci a její pozitivní vliv na zlepšení celkového zdravotního stavu pacienta. Výzkum byl prováděn v rehabilitačním centru v Borovanech pomocí rozhovoru, retrospektivní analýzy dat, měření obvodu končetin a rozsahu pohybu v kloubech, pozorování a palpačního vyšetření postižených končetin. Subjektivně všichni pacienti shledávají manuální lymfodrenáž za přínosnou terapii v léčbě lymfedému. Uvádějí zlepšení, týkající se nejen viditelných úbytků na obvodu končetin a na rozsahu v kloubech, ale i v celkovém vnímání končetin, v jejich držení a motorice. Objektivně u všech pacientů došlo jak k úbytku centimetrů v obvodech, tak i ke zvětšení rozsahu v kloubu.
|
|
|
Využití lymfodrenáže u pacientů s lymfedémem
DĚKANOVÁ, Klára
Pro mou bakalářskou práci jsem si vybrala téma ?Využití lymfodrenáže u pacientů s lymfedémem?. Lymfodrenáž je v České Republice relativně novou metodou, v lékařských zařízeních se využívá teprve od roku 1992. Snahy o zavedení této metody na území dnešní České republiky byly již dříve, touto problematikou se od 70. let 20. století u nás zabýval MUDr. Bechyně CSc.. Díky němu v České republice v roce 1992 proběhl první kurz manuální lymfodrenáže. Téhož roku se MUDr. Miroslav Bechyně, CSc. zasloužil o založení společnosti Liga proti otokům a dal podnět ke vzniku České lymfologické společnosti. V současné době techniky manuální i přístrojové lymfodrenáže bývají hojně využívány nejen ve zdravotnictví, ale jsou vyhledávány i pro regenerační a kosmetické účely. Nejčastěji bývá lymfodrenáž doporučována jako doplňková metoda zeštíhlujících procedur. Bývá žádána při odstraňování celulitidy, pocitech těžkých a oteklých nohou anebo jako detoxikační procedura. Pokud je však drenáž špatně aplikována nebo je prováděna bez předchozího uvolnění lymfatických uzlin, může klientům otok zhoršit nebo jej přemístit do míst, kde se dříve nenacházel. Cílem mé práce bylo pacienty seznámit s možnostmi využití lymfodrenáže ve zdravotnictví, zjistit do jaké míry lze lymfedém ovlivnit a hlavně jak tato metoda působí na celkový stav pacientů. V teoretické části bakalářské práce jsem shrnula poznatky zabývající se touto problematikou. Věnovala jsem se historii lymfodrenáže a výzkumu lymfatického systému ve světě i u nás. Ve své práci jsem definovala pojem lymfedém a rozdělila ho podle vzniku na primární a sekundární. Dále v práci uvádím diagnostiku lymfedému a možnosti jeho konzervativní a chirurgické léčby. Z možností, jak lymfedém léčit, jsem si zvolila zejména manuální a přístrojovou lymfodrenáž. Uvádím zde také indikace a kontraindikace lymfodrenáží. V práci jsem se zabývala také využitím lymfotapingu. U pacientů s chronickým lymfedémem je tato metoda stále více oblíbená. Aplikace lymfotapu má mnoho výhod, například neomezuje pacienty v pohybu. V poslední kapitole teoretické části jsem se věnovala možnostem lázeňské léčby u pacientů s lymfedémem. Praktická část mé práce byla provedena kvalitativní výzkumnou strategií a výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Výzkumný vzorek tvořili čtyři probandi, kterým byl diagnostikován lymfedém a jejichž terapie probíhala na rehabilitačním oddělení Polikliniky Jih MEDIPONT s.r.o. v Českých Budějovicích. Vzorek byl vybrán z klientů s různými typy lymfedémů, kteří projevili ochotu spolupracovat na mé bakalářské práci. Vybraný vzorek tvořil jeden klient s primárním lymfedém a tři klienti s lymfedémem sekundárním. Klienti se sekundárním lymfedémem měli diagnostikovanou žilní insuficienci, pooperační a poúrazový lymfedém. Všichni probandi prodělali 10 terapií manuální a přístrojové lymfodrenáže. Na začátku a na konci terapie byli probandům změřeny obvody dolních končetin. Se souhlasem pacientů jsem ke sběru dat využila jejich zdravotnické dokumentace, vypracovala jejich důkladnou anamnézu a se všemi probandy proběhl strukturovaný rozhovor. Tento rozhovor obsahoval otázky uzavřené i otevřené, aby byl zmapován zdravotní stav probandů a přínos implementované terapie. Po dokončení terapie měli probandi možnost subjektivně se vyjádřit k absolvované léčbě. Lymfodrenáž všichni probandi shledávali za velice příjemnou proceduru. U tří ze čtyř probandů došlo k zlepšení zdravotního stavu a viditelnému zmenšení otoku. U čtvrté pacientky, která se léčila s lymfedémem způsobeným žilní insuficiencí, ke zlepšení prozatím nedošlo. Tato pacientka ale sama uvádí, že nedodržovala režimová opatření. Lékař této pacientce navrhl pokračování v léčbě.
|
host ::
RSS.